Akce v regionu
Rodná světnička Bohuslava Martinů ve věži kostela sv. Jakuba opět vítá návštěvníky!
Se jménem Bohuslava Martinů je neodmyslitelně spjaté unikátní, romantické, i když pro život trochu nepraktické místo - malá světnička ve věži kostela Sv. Jakuba v Poličce, kde se 8. prosince 1890 budoucí slavný hudební skladatel narodil. Z důvodu rekonstrukce kostela sv. Jakuba byla světnička po celý rok 2019 uzavřena. Tento rok se ovšem můžete těšit, že opět navštívíte místo, kde pětičlenná rodina Martinů žila až do Bohuslavových 11 let. Hlavou rodiny byl otec Ferdinand, který kromě svého ševcovského povolání vykonával práci pověžného. Jeho úkolem bylo držet stráž proti ohni ve dne i v noci, natahovat věžní hodiny a zvonit klekání. S rodinou tu žil i ševcovský pomocník, kterému přezdívali „děda“. Pomáhal rodině v domácnosti, a protože světnička byla malá, měl svoji postel pod hodinami ve věži. Celá rodina se musela dělit o prostor o velikosti dvacet pět metrů čtverečních. Že vám to přijde nemožné? Tolik lidí a tak málo místa? Není divu, že když byl Bohoušek malé miminko, spával ve spodní přihrádce prádelníku. Atmosféra života ve výšce 36 metrů nad zemí se také nesmazatelně zapsala do mysli budoucího skladatele. Ve své vzpomínce z roku 1934 v Paříži píše: „…Myslím, že tento prostor je z mých největších dojmů z dětství, který si nejvíce uvědomuji a který asi hraje velkou úlohu v celém mém názoru na kompozici. Nejsou to malé zájmy lidí, starosti, bolesti nebo i radosti, které jsem viděl z velké dálky, lépe řečeno z výšky. Je to tento prostor, který mám stále před očima a který, zdá se mi, hledám stále ve svých pracích. Prostor a příroda, ne lidi…“ Nechte se v rámci prohlídky vtáhnout do časů, kdy nebyly mobilní telefony, výtahy nahrazovaly rumpály a cestou do bytu jste museli zdolat 192 schodů. Pokud je vystoupáte až do samotné věže kostela, budete odměněni nejen zajímavou prohlídkou, ale i jedinečným výhledem na celé město a jeho blízké okolí. Více na www.cbmpolicka.cz
VíceNEJZACHOVALEJŠÍ GOTICKÉ OPEVNĚNÍ VE STŘEDNÍ EVROPĚ JE OPĚT PŘÍSTUPNÉ VEŘEJNOSTI
Jedna z největších atraktivit královského věnného města Poličky – unikátní hradební opevnění v délce 1220 metrů obepínají celé historické jádro města, je opět přístupné veřejnosti od 11. 5. 2020. Poličské hradby pocházejí z druhé poloviny 14. století a jedná se o jedno z nejzachovalejších a nejdelších městských opevnění na území Evropy. „Obepínají celý střed města v délce 1220 metrů. Mají šířku dva až 2,25 metru, jsou až osm metrů vysoké a jsou zpevněné 19 půlválcovými, do města otevřenými baštami. Nepřátele ve středověku hradby odrazovaly už svou mohutností, v přímém boji se pak osvědčily hlavně při husitských válkách,“ uvádí historik muzea Mgr. Radka Vostřelová. „Důvod unikátní zachovalosti zdejších hradeb je prostý. V době třicetileté války už neměly prakticky žádný vojenský význam, ani později však na rozdíl od jiných historických měst nebyl při rozšiřování města důvod je bourat,“ dodává. Hradby, chránící město Poličku před nepřáteli, jsou nyní vyhledávanou atrakcí pro turisty. Ti, kteří si je prohlédnou, si určitě odvážejí pěkné vzpomínky. Zájemci si mohou projít okruh kolem hradeb. Pro veřejnost jsou zpřístupněné také ochozy dvou rekonstruovaných částí hlavní hradby s několika věžemi. Co jste možná nevěděli je, že královské věnné město Polička bylo založeno v roce 1265 na příkaz tehdejšího panovníka a krále Přemysla Otakara II. Městské kamenné hradby byly vystavěny po návštěvě a pobytu Karla IV. ve 2. pol. 14. století. Systém opevnění se skládal z hlavní hradby, parkánu, parkánové zdi, vodního příkopu a valu. Opevnění často stačilo odradit nepřátele již jen tím, poličské hradby několikrát odolaly i za vlády krále Jiřího z Poděbrad a v roce 1468 až 1469 se město ubránilo útokům uherského krále Matyáše Korvína.
VíceMĚSTO POLIČKA PRAVIDELNĚ INVESTUJE MILIONY DO TÉMĚŘ STOVKY KULTURNÍCH PAMÁTEK, KTERÉ SE V NÍ NACHÁZE
Polička je vstupní branou do Žďárských vrchů. V 18. století patřila mezi nejbohatší města Východních Čech. Do dnešních dnů se poličská radnice pečlivě stará o téměř stovku kulturních památek, které se v ní nacházejí a udržuje tak historickou tvář města. „Obranný systém v délce 1220 mobepíná celé jádro Poličky a patří mezi jedno nejzachovalejší hradební opevnění ve střední Evropě. Náklady na jeho údržbu tak nejsou malé. Město do oprav investuje s pomocí Programu regenerace městských památkových rezervací a zón s využitím finanční dotace z Ministerstva kultury ČR miliony korun. Práce na hradbách, které jsou pro Poličku velkým turistickým přínosem, jsou uskutečňovány podle havarijního stavu a finančních prostředků průběžně. V letošním roce město opět využilo příspěvku Ministerstva kultury, ale oproti předchozím letům je investovalo do oprav jiných památek. Revitalizaci opevnění následně zaplatilo z městských peněz,“ sdělila Marta Mastná vedoucí pracovnice městského úřadu. „Město Polička má i národní kulturní památky, což je ještě o stupeň vyšší kategorie ochrany. Patří k nim kostel sv. Jakuba s rodnou světničkou Bohuslava Martinů a barokní skvosty na Palackého náměstí, kterými je morový sloup, budova radnice a obě barokní kašny a nově i historický nýtovaný most. Letos můžeme na opravu mostu čerpat finanční prostředky v rámci Programu regenerace ve výši až dvou milionů korun. Podmínkou bylo právě prohlášení mostu za kulturní památku,“ dodává. Ocelový příhradový most nýtované konstrukce s příhradovými nosníky o délce okolo 20 m a šířce 4,3 m se spodní mostovkou, osazený na zděných nábřežních pilířích šířky 5,1 m a hloubky 2,5 m je technickou památkou, dokumentující vývoj mostních konstrukcí na našem území na přelomu 19. a 20. století. Most byl postaven roku 1901 na přímé spojnici mezi jedinou původní fortnou v městském opevnění a neorenesanční palácovou budovou učitelského ústavu, pozdějšího gymnázia, dokončeného současně v roce 1901. Hlavní myšlenkou urbanistické koncepce bylo vytvoření druhého městského panaramatu jako protiváhy siluety starého města, se školskými areály uprostřed. Uplatnění industriálního vzhledu konstrukce obohacuje komponované parkové prostředí z téže doby. Most se tak stal významným prvkem urbanismu města, který zásadním způsobem ovlivnil propojení s novou městskou čtvrtí za Synským rybníkem. Poličské radnici tak patří nemalé uznání za snahu získávat nemalé finanční prostředky na obnovu našeho historického dědictví, jelikož se to rok od roku stává náročnější.
Více
© 2020 Mikroregion Litomyšlsko, Kontaktovat webmastera, Prohlášení o přístupnosti, Mapa stránek
ANTEE s.r.o. - Tvorba webových stránek, Redakční systém IPO
ANTEE s.r.o. - Tvorba webových stránek, Redakční systém IPO